Velmi dobrá otázka, zvlášť v posledních dnech, kdy se to na nás ze všech stran valí jako velká voda. Někteří volí brakovat obchody a dělat si zásoby potravin, jiní se spoléhají na techniku ´nevidím, neslyším, mě se to netýká´, ať už je naše strategie jakákoliv, někde v koutku duše se usadil strach a ten hlodá a hlodá. Je možné s tím něco dělat? Jistěže ano. Sama to prožívám, žiji v tom, tedy jsem toho účastna a také musím hledat cestu, jak z toho ven. Anebo jak zůstat uvnitř a zůstat v klidu. Uvědomuji si, že přesto že jsem skálopevně přesvědčena, že se to netýká ani mě, ani mých nejdražších, přesto někde v koutku duše…však to znáte. Tento článek píšu sama za sebe, sama ho potřebuji jako sůl, a doufám, že přinese něco dobrého i druhým.Rozhodla jsem se vymyslet ´plán´. Přemýšlela jsem nad tím, že i ty nejhorší války někdo přežil. Promiňte ten zdánlivě ponurný nádech, ihned se z toho vypíšu, ale než se tam dostanu…Ti, kdo přežili, byli v něčem silnější. V čem? Silnější na duchu, to především, ale ani tělo nesmělo pokulhávat. Tedy posílím-li ducha i tělo, vyjde to? Nevím, ale pokud se o to nepokusím, nezjistím to. Co když je toto nezbytná část mé životní cesty? Co když tato zdánlivá odbočka je nutným předpokladem a příčinou dalšího vzestupného vývoje? Kdoví, jak to je, ale cítím, že se mám pokusit nastínit ´svou´ současnou cestu.
Vždy jsem považovala prevenci za smysluplnou, a ani v tomto případě ji nemíním podceňovat. Naopak – vrhnu se do ní plnou parou. Tak a teď už konkrétně, co hodlám dělat či nedělat. Je nutno, ať se mi to líbí nebo ne, přizpůsobit se situaci, která momentálně běží. Zruším nadbytečné plány, které jsem měla. Počkám na změnu situace. Zastavím se, ač mi to není úplně blízké a rozhodně ne oblíbené, ale je to teď nutné. I když se mi to nelíbí, vnímám v tom obrovskou příležitost. Potenciál. Něco, co díky tomuto omezení bude mít šanci vyklíčit, vyrůst a obohatit mou realitu. Už teď vím, že toto vynucené zastavení bude mít nádherné následky a že za ně budu jednou velmi vděčná.
Vynechám média. Soustředím se na to, aby v mém nitru panoval klid a mír. Jak to udělám? Pustím si příjemnou hudbu, uvolním tělo a prodýchám každou buňku svého bytí. Posadím se do meditace a budu aktivně a vědomě pobývat co nejvíc v napojení na Zdroj. Dál budu pracovat v rámci duše, kterou jsem, a která je jediná nesmrtelná. A budu pracovat i za ty z mých nejbližších, kteří nevědí, že duši mají. Pozvu si je všechny k sobě – a společně budeme meditovat, tedy budeme se napojovat na Zdroj a uzdravovat všechny části sebe, které to potřebují. Mentální práce, kterou zvládne každý, kdo jen trochu chce. A dál? No tímto je už notný kus práce vykonáván. V tomto konání setrvám tak dlouho, jak bude potřeba. Toto je nejdůležitější část prevence.
Možná někdo namítne, že virus přece napadá tělo, tak co teď tady s meditacemi. Odpovím velmi jasně. Není to tak. Virus napadá především ducha. Mění naše priority, mění naše zvyky, stereotypy, mění naše vnímání, cítění, mění vše, v co jsme vkládali největší naděje, mění naše myšlení. Mění nás a my nejsme nic než duše (duch). Ale protože ještě máme tělo, budu se věnovat i jemu. Jen jsem považovala za nutné zdůraznit, že prioritní zájem z mé strany je duch a tedy Já v celé své nesmrtelnosti.
Někteří už asi opustili čtení tohoto článku, ale já pokračuji dál. Zopakuji tedy ještě jednou – je nutno posilovat ducha, uzdravovat všechny části sebe, které to vyžadují, a prožívat vnitřní mír.
Kdo mě zná dobře ví, že jsem po celý život jednou nohou tam za oponou a druhou tady na pozemské pláni. Výše uvedený postup tedy není pro mě ničím novým, ani nepřirozeným, je to zkrátka mé nastavení. Ale tady nekončí můj preventivní plán.
Tělo vyžaduje své a já jsem připravena mu dát vše, aby mohlo ještě chvíli pobýt tady, kde mám svůj druhý domov. Takže zcela logicky podpořím jeho fungování i přírodními, leč doplňky stravy na podporu imunity. V současné době víc než kdy jindy vnímám moudrost známého ´ve zdravém těle, zdravý duch´. Já to chápu v oboustranném znění. No a protože tělo stále mám, budu se mu věnovat s veškerou péčí a starostlivostí, přesně tak, jak vyžaduje.
V srdci se mi rodí další plán. Vnímám jedinečnost tohoto okamžiku a uvědomuji si nekonečnost našich možností. Neklesám na mysli, pozdvihuji ducha a posiluji tělo. A teď vzhůru k dalšímu poznání…